Archiv autora: Bernardeta Bučoková

Autor: Bernardeta Bučoková

Malá, blonďatá, z rodu leprikonů. Optimistka kamarádící se s hudbou. Místy těžce tvrdohlavá a obrovský spáč, který usne všude, kde je to jenom možné. Lenoch, který miluje Vánoce a koukání na filmy. Diskutuji se všemi, o všem a mnohdy i proti všem.

Rozhovor s kapelou JELEN

Druhého listopadu roku 2016 navštívila jedna sympatická sedmičlenná skupina Kulturní dům ve Strakonicích. Zazpívat si s nimi jejich hity Co bylo dál?, Magdaléna nebo Jelen přišli posluchači a fanoušci napříč všemi generacemi, opravdu od těch nejmenších až po ty největší.
Kapela Jelen toho má na svém kontě za posledních pár let již mnoho. Jejich turné doprovázejí samé magické dvojky: nejenže vydali už svou druhou desku (Vlčí srdce) a podruhé vyrazili na turné, dokonce i ten jelen má právě dva parohy. Své lásce se věnují na plný úvazek.
Pokračování textu Rozhovor s kapelou JELEN

Umění či zbabělost?

nohyVe svém zatím krátkém životě jsem se setkala s nejedním závažným případem, kdy se jako tím nejjednodušším řešením ukázal být odchod.

Občas si říkám, proč lidé odcházejí. Je to nejspíše lidská slabina, zvolit to nejsnazší řešení místo namáhání se s něčím obtížným. Jednadvacáté století se potýká mimo jiné s problematikou vysoké rozvodovosti. Živě si umím představit manželskou hádku, která dopadá tím, že jeden z dospělých odejde s hlasitou ránou, která zazní ode dveří. Konec. Odešel, aniž by se přinutil určitý problém s klidnou hlavou vyřešit. Otázkou je, proč viděl jako jediné východisko právě odchod. Není snad až primitivně jednoduché sebrat se a za vším zavřít dveře? Následně je zamknout a zahodit klíč někam daleko, kráčet po ulici se vztyčenou hlavu a falešným úsměvem na rtech a dělat jakoby nic? Pro mě nikdy nebylo jednoduché prostě jenom odejít. Můj skromný verdikt – zbabělost.

Pokračování textu Umění či zbabělost?

Rozhovor s Anetou Langerovou

Na samotném začátku všeho tohoto krásného byla pouhá myšlenka; myšlenka udělat rozhovor s Anetou Langerovou. V hlavě mi to šrotovalo neskutečným tempem. Jedno mé vnitřní já mne v tom podporovalo, ovšem to druhé mi přinášelo pouze svírající obavy. Jsem ráda, že jsem uposlechla hlas podpory, protože jsem se odhodlala oslovit Anetu Langerovou – a najednou tu byl sjednaný rozhovor. Pokračování textu Rozhovor s Anetou Langerovou