Z tištěného vydání: Vánoční epidemie

Každým rokem je to horší a horší. Sotva začne školní rok, už je to všude. Pomalu a nezastavitelně se to blíží a nám nezbývá nic jiného, než se s tím smířit. Již v polovině září můžeme zpozorovat všelijaké reklamy a nazdobené prodejny obchodních řetězců. Už se dokonce prodávají čokoládoví Mikuláši, adventní kalendáře a bohužel – i kolekce čokolád na stromek. Lidé se v tomto období dělí na dva typy. 

  1. NADŠENEC

Hned jak zpozoruje legendární vánoční reklamu s divokým prasetem a Kofolou, vybaví si skříň všemožnými vánočními svetry (pravidlo: čím více sobů, tím lépe), také si včas a s předstihem vyzdobí pokoj (popřípadě jiná místa) vánoční tematikou. Již v listopadu má přehled o vánočním programu v televizi. Odpočítává si dny (možná i hodiny), které zbývají do Vánoc. Zapaluje poctivě každou neděli svíčku na adventním věnci. Recepty na vánoční cukroví má včas připravené a dokonce i vyzkoušené. Ničím se netrápí, nestresuje. Vánoční dárky má totiž nakoupené nejméně půl roku dopředu.

  1. NOHY NA STŮL

To jsem já. Vánoce? Myslíte to volno? Vánoční „atmošku“ jaksi nasávat neumím. Maximálně se podívám na pár vánočních filmů, protože pohádky jsou ztráta času. Vánoce beru jako dny, kdy se alespoň trochu vyspím. Perníčky a podobné jídlo pouze ochutnávám, do žádných experimentů se nepouštím. Kuchyně by nedopadla dobře. Co se týče dárků, ty sháním nejlépe den předem a jelikož někdy netuším co koupit, rozdám všem svíčky. Vánoce zkrátka nejsou můj čas. Tím nechci říct, že je nemám ráda. Jasně, že se mi líbí nazdobený stromek (hlavně čokoládou) a všemožné barvy světýlek a dekorací, jen zkrátka nechápu, kam se lidi tak ženou a proč si Vánoce nevychutnají v klidu a v pohodlí domova.

Tento článek rozhodně není o tom, abych obyvatelstvo rozdělila na dvě poloviny. Jde o to přesvědčit lidi, aby nebrali Vánoce jako povinnost. Povinnost koupit dárky, udělat všechno včas, provést obrovský úklid, napéct desítky různých druhů vánočního cukroví, dojet koupit (nebo uříznout někde v lese) stromek, ozdobit ho podle nejnovější módy, nakoupit vánoční dekorace a odpočítávat dny do Vánoc. O tom Vánoce nejsou. Kvůli všem úkolům a povinnostem zapomenete na to nejhlavnější. Strávit kouzelný čas s rodinou a s těmi nejbližšími. Kvůli tomu jsou Vánoce. Ne nadarmo se jim říká „svátky klidu a míru“. Nezáleží na tom, jak drahý dárek blízkým lidem dáte. Ano, chápu, že na někom vám velmi záleží, a tak ho chcete zkrátka potěšit. Ale potěšíte ho i drobností, maličkostí. Tomu člověku je nakonec jedno, jestli jste za dárek utratili tisíce nebo pár stovek. Důležité je, že jste na něho mysleli a chtěli jste mu udělat radost. Jak to asi bylo, když neexistovala obrovská nákupní centra? Lidé si dárky vyráběli z lásky.

Vážně se mi nelíbí, jak je to každý rok horší. Sotva začne prosinec, lidi šílí. Jejich cílem je sehnat co nejvíce dárků. Ale o tomto přeci Vánoce nejsou!

Kristýna Strnadová 

ilustrace: Zuzana Vodáková