Deníček Mr. Carbona VIII

Zápis 22

Milý deníčku,

objednal jsem Lence dárek k narozeninám. Poprvé z internetového obchodu! Asi jsem to neměl dělat. Nevybral jsem zřejmě spolehlivý. Přišel mi balíček několikrát větší, než jsem čekal. Objednal jsem totiž hodinky. No a přišel mi krokodýl! Nafukovací, 168 cm a ryba klaun s úchyty! A teď babo raď, co s tím?

 

Zápis 23

Milý deníčku,

vzal jsem Leničku do divadla. Vyšňořila se, musím říct, že jí to moc slušelo. Jeli jsme totiž do Národního! Půjčili jsme si byt od kamaráda a plánovali pěkný víkend. Usadili jsme se a čekali. „Něco tady smrdí,“ naklonila se ke mně Lenka. Podezřívali jsme našeho souseda. Sice oblečeného do obleku, ale podivně zarostlého. Celou polovinu představení jsme se snažili odsunout co nejdál. O přestávce šla Lenička na záchod. Vrátila se celá vysmátá. Nesmrděl totiž ten pán vedle nás, ale Lenka. Na podpatek jejího střevíčku se nabodl…no, psí exkrement.

 

Zápis 24

Milý deníčku,

dlouho jsem přemýšlel, a nakonec jsem tě dal přečíst kamarádovi. Smál se, říkal, že tohle nikdo nevymyslí. A taky že jo, nejlepší příběhy píše život. (A všechno se to opravdu stalo!)

 

Růžena Jirsová