Edward Spooner 3. část

ŠKOLNÍ LÉTA

Po slavné anabázi, které se v současné době plně věnuje ÚpavES (Úřad pro výzkum anabáze Edwarda Spoonera – v laických kruzích přezdívaný úplavice… nikdo neví proč), který před nedávnem získal grant z evropských fondů ve výši 25 milionů korun a plánuje tento obnos využít ku vydání malého sešitku, jenž bude na dvou stranách pojednávat právě o strastiplné Edwardově cestě /Zřejmě právě zde se inspirovali jistí pánové J. a J. při vydávání časopisu pro VZP. /, nastoupil výše zmiňovaný do jednotřídky v Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch, o kteréžto se zmiňuje ve svých memoárech jen okrajově.

„Byla tam jen jedna třída“. – Tolik Edward Spooner o dvou letech v jednotřídce.
Proč tomuto bezesporu důležitému životnímu období /vždyť toto byl jeho první kontakt s „civilizací“/ věnuje pouhopouhou jednu větu, se snaží zjistit badatelé již celé roky. Po několika letech intenzivního výzkumy vyvstaly 2 teorie:
1. Už si nepamatoval.
2. Na základě nalezení knihy Topili mě v latríně si myslíme, že jej topili v latríně.
Následujícím událostem již věnuje více pozornosti. Po dvou nic neznamenajících letech, strávených ve vesnické jednotřídce, bylo mu umožněno přestoupit na oxfordskou školu Christ Church Cathedral School, která vyučuje pouze chlapce v rozmezí 7 – 13 let. Neboť měl Edward stále problémy se čtením, psaním a počítáním, zůstal zde do 15 a pak přestoupil na Magdalen College School, kde setrval až do svých 18 let.
Díky úzkému propojení filosofie a náboženství na těchto školách si mladý Edward všiml, jaké nedůvěře se obecně církev těší. V této době vyvstává filosofova postava tak, jak ji známe dnes.
Zatím se nevyjadřuje nijak k fenoménu lžíce, avšak náznaky radikálnosti, pro kterou nebyl příliš oblíben u církevních hodnostářů, již zaznamenat můžeme.alba

„Nošení alby jsem vždy považoval za zbytečné a nefunkční. Dle mého soudu, měl by kněz nositi běžný oděv, teprve pak zbourá další hranici mezi sebou a svými posluchači. Chápu, že alby jsou výrazem skromnosti a duševní čistoty, ale všichni jsme v očích božích stejní, tak proč se snažit zakrývat lidskou podstatu. Proto navrhuji zkrátit délku štóly o 3,8 palce. Je to sic krok veliký, ale jedině velikými činy se můžeme pohnout z místa!“


Autor: Vít Malota

Šéfredaktor. Hrdý sluníčkář a zakladatel (a zatím jediný člen) strakonické lumpenčajovny. Za mé vlády se zrodily takové legendy jako sporťák Martin, sporťák Lukáš, nebo vrchní nástěnkář a stolař David. Přežil jsem vládu Mrázka s Klecánem, Růžu a jednou jsem si potřásl rukou se samotným Matoušem – otcem zakladatelem.