Happening se Zuzanou Kostkovou

Před koncertem Bags se mi naskytla možnost udělat rozhovor se styčnou organizátorkou projektu Happening 2013 – bez bariér…

Nebudu se ptát na nic oficiálního, teď se zeptám jenom na pocity, dojmy, atmosféru…
Atmosféra je úplně skvělá, přijde mi, že gympláci přišli opravdu podpořit jednomyslně jednu věc a že to všichni berou od primánků po oktavány úplně stejně. Hrozně mě to těší, jenom mě mrzí, že lidí není tolik. Zčásti je to tím obrovským prostorem, protože až tady jsem se dozvěděla, že je tu místo pro devatenáct set lidí k sezení. A těch 350 lidí v prostoru se přece jenom ztratí. A druhá věc je počasí, i když zaplaťpánbůh za to, jak to je. Ale kdyby byla ta tropická vedra, tak to přitáhne mnohem víc lidí. To byly ty dva faktory, které úplně nehrály do noty, na druhou stranu si myslím, že ti, co přišli, jsou s akcí spokojení, alespoň doufám. Já určitě!

Takže můžete říct, že ta práce stála za to?
Stoprocentně. Kdyby přišla polovina lidí, tak to za to stojí, protože i ta polovina by to myslela vážně a chtěla podpořit myšlenku, takže i tak bych byla vděčná.

A jak vypadala organizace? Nastaly nějaké problémy?
Moderátoři v úvodu situaci nastínili. Nebylo to úplně jednoduché, na druhou stranu jsem měla kolem sebe strašně moc schopných a obětavých lidí, kteří mě neustále bombardovali otázkami, jak můžou pomoct, co je ještě třeba – to je pak krásná práce, s takovými lidmi.

A co byste řekla na moderátory, když už jste se o nich zmínila?
Moderování mě nezklamalo, ba naopak mě neuvěřitelně potěšili. Kluci jsou dvojka, která nezklame, a já miluju jejich sarkastický humor! Je to můj šálek kávy a strašně mě to baví.

A nepohoršilo vás, že se tam začal Martin svlékat?
Ne, vůbec ne. Akorát jsem nepochopila proč, jinak se mi to strašně líbilo. (smích)

Vyřídím. A co nejlepší kapela?
To je strašně subjektivní. Asi nejmíň můj šálek kávy byli Rivers, protože já nejsem zas až takový hardcorista. Na druhou stranu se mi moc líbily jejich kytarové vyhrávky. Co se týká Ádh móru, tak vy jste moje krevní skupina. Teď jsem strašně zvědavá na Bags, ale musím říct, že Čutací meruna mě moc mile překvapila. Dneska jsem je slyšela poprvé naživo a zpěvák je kvalitní muzikant – super třída! A When it rains mají nastartováno na slušnou kariéru. Sice ještě mají nějakou práci před sebou, ale vidím v nich velký potenciál.

A jak to přišlo, že byly vybrány zrovna tyhle kapely?
To bylo taky subjektivní (smích). Ádh mór jsem si jednoznačně prosadila. Pak Bags, to jsou jasní tahouni večera, a o zbytku vlastně rozhodli studenti tercie a kvarty, protože v hudebkách jsme se o tom bavili a poslouchali je na Bandzone. Takže When it rains, Rivers a Čutací merunu si vybrali studenti gymnázia.

A plánujete další takovouhle akci?
Stoprocentně, protože jsme zjistili, že to jde, poučili se ze strašně moc chyb a nedostatků. Ale nebereme to jako mínusovou položku, ale jako motivaci. Příště to bude ještě lepší.

Ještě něco důležitého nebylo řečeno?
Ráda bych, aby zaznělo, že to byla kolektivní, nikoli individuální práce. Sice ten nápad vznikl u mne a chopila jsem se organizace, ale bez pomoci cca 10 dalších kolegů bych to v životě nemohla dát dohromady. Chtěla bych poděkovat všem kapelám, divákům a jmenovitě těmto milým a ochotným duším: Libušce Přibylové, Milanu Jandovi, Barče Kadlecové, Monče Chaloupkové, Pavle Lukačevičové, Vašku Kůlovi, Mírovi Žitnému, oběma školníkům a samozřejmě panu řediteli.

Tak děkuju a asi jdeme na Bags, ne? 
Super, souhlasím!

Jan Mrázek