Přednáška o Dětském centru Jihočeského kraje

Dne 31. května 2013 se všichni studenti druhých ročníků zúčastnili dvouhodinové besedy Mgr. Martina Karase, ředitele Dětského centra Jihočeského kraje. Podobná akce se nekonala poprvé – besedu a následnou návštěvu centra absolvují druháci každoročně, je součástí dlouhodobé spolupráce dětského centra a našeho gymnázia. Původně plánovaná beseda se nakonec „zvrhla” spíše v přednášku, neboť pan Karas mluvil sice poutavě, ale poněkud zeširoka. V průběhu dvou hodin nás seznámil s historií dětského centra, jeho současným stavem, službami, které toto zařízení poskytuje, i tím, jak probíhá adopce. Řečnický styl pana Karase je jasný, přesný, poutavý a naštěstí oproštěný od paragrafů i patosu, celé vyprávění navíc prokládal skutečnými příběhy dětí i maminek. Mluvilo se také o aktuálních tématech, jako plánovaném nahrazení ústavní péče tou pěstounskou nebo adopci dětí homosexuálními páry.

Ačkoli má většina obyvatel Strakonic zafixované dětské centrum jen jako „kojeňák”, starají se zde i o starší děti, především o sourozence nebo děti, jež se ocitly v okamžité tísni. Mají tu zajištěnou zdravotní, sociální i psychologickou péči, výchovu a vzdělání. Je postaráno i o děti s tělesným či duševním postižením. Kromě toho centrum pomáhá nastávajícím matkám dobře se zhostit svých mateřských povinností a těm, které to nezvládly, podává pomocnou ruku při zvládání tak těžké situace, jako je odebrání dítěte. Dětské centrum rovněž poskytuje pomoc dívkám, jež třeba neplánovaně otěhotněly a nepřejí si, aby o tom někdo věděl – mohou zde diskrétně prodělat pozdní fázi těhotenství a následně tajně porodit.

Jak jsem zmínila, tato přednáška bude mít ještě jakési pokračování v podobě návštěvy dětského centra, kde budeme mít možnost prohlédnout si jeho fungování v praxi. Jako každý rok tam nepřijdeme s prázdnou. Prohlédneme své pokojíčky, půdy a sklepy a budeme pátrat po opuštěných hračkách, jež by mohly přinést radost i dalším dětem. Sbírka hraček se samozřejmě nemusí omezit jen na druháky, proto jménem nás všech i dětí z dětského centra žádám studenty gymnázia, zda by byli ochotni darovat své staré plyšáky, donesli je do školní knihovny paní Kostkové, a dali jim tak šanci prožít druhý život u dětí, které měly v životě méně štěstí než my.

Anna Kolářová

Autor: Anna Kolářová

Terorizuje okolní svět již od roku 1996. Příšerná dcera a protivná sestra. Oddaná milovnice absurdního britského humoru, odhodlaná bránit ho s makrelou v ruce až do skonání světa. Věčně nevyspalá konzumentka kávy z automatu. Bezedná žroutka čokolády. Emancipovaná a cílevědomá žena a hrozná kuchařka. Neúnavná bojovnice proti příkořím, se kterými se musejí krátkovlasé dívky v současné společnosti potýkat. “Ta holka v sukni s krátkýma vlasama.” Jedna z nejarytmičtějších klarinetistek a klavíristek všech dob. Majitelka nejzanesenější šatní skříňky v okolí třiceti kilometrů. Nepolepšitelná uživatelka závorek, pomlček a tří teček. Zuřivá odpůrkyně emotikonů. Anna s oblibou v kalendářní podobě křestních jmen. Noční můra lidí bazírujících na termínech, dochvilnosti a včasném dodání čehokoli. Setapouch a sobí hnusec. Autorka bezostyšně kopírující jiné. Neinvestigativní žurnalistka. Jedinec závislý na neustálém přísunu informací všeho druhu, toužící vědět všechno o všem a o každém. Nenáročná posluchačka a náročná čtenářka. Vyznavačka nezdravého životního stylu. Zapálená studentka češtiny, dějepisu, angličtiny a filozofie, která již od svých devíti let doufá v přijetí na FF UK. Budoucí kompletovačka hamburgerů v mekáči.