Přetvořím se

Duševní řezy jsou tenké

zkreslené podle pravítka


(nervy vedou mým peklem

neodvážím se utíkat)


Z vlastního mozku bez analgetik

vyjmu ty kusy, co šeptají bludy

v uších mi zvoní a kroutí se křik

dneškem se loučím už naposledy


Do krve pustím svou ideovou transfuzi

pro odchod myšlenek na padlé kamarády

stav mysli, kdy není lítost, nic nemrzí

můj svět se dál točí

čas netknutý pádí

Autor: Alžběta Poskočilová

Věnujíc značnou část své pozornosti zkoumání života a vesmíru, žiji převážně z příběhů, soustav, pravidel, zkoumání teorií a hledání důkazů; z vědy, fantastiky a jejich libovolných kombinací, řeči mateřské a řečí cizích; z hudby, kreslení, kouzel, pozoruhodnosti některých vyčnívajících a opomíjených tvorů a věcí. Jsem nenapravitelným dezorganizátorem času a živoucím důkazem toho, že komiks o Korektorovi nikdy nelže. Coby nedůvěřivý stopař vím, jak je důležité míti ručník, a mým snem je stát se xenolingvistkou ve Hvězdné flotile.