Stín

Mluvím ke svému stínu,
neodpovídá, jen mlčí,
jednou s ním taky splynu
a nebudu schopen řeči.

Ani on neví, co mne čeká,
ticho probodává déšť,
udělá ze mne lepšího člověka
a pohřbí všechnu lež.

Na cestě mezi tmou a světlem,
bojuje za nás, trápí se, mlčí,
spojuje podsvětí se světem,
to on život končí.

Drahý přítel, který sídlí ve mně,
život – jeden velký hřích
a mé tělo, součást země,
chce být jedním z nich…

Tomáš Vojáček

Uložit