Večer

Všechno mě přimělo myslet na tebe,
ten večer, kdy padaly hvězdy a
světlo rozzářilo nebe.

Protože jsem na tebe myslela,
propadala jsem se hluboko,
v okamžiku ztracená a nalezená.

Usínala jsem s tlukotem tvého srdce,
mlčky hledajíc odpovědi s pocitem snílků,
kterým se ticho rušit nechce.

Jen jsem chtěla být u tebe,
než se noc rozloučí s tmou,
než budu muset zapomenout.

S tebou noc nevypadá nebezpečně,
jen ať dnes dopadne to jinak,
ráno nepřichází a tahle chvíle trvá věčně.

 

Josefina N.