Z tištěného vydání: Chvilka poezie

topím se

není to voda,  ale tvé oči

 

 

topím se

není to voda,  ale tvé oči

sama sebe se ptám, kdy už to skončí

topím se v tobě, hluboko a na dně

ty jenom nakloníš svou hlavu ladně

topím se slzách, mokrých a slaných,

taky v tvých slibech, krutých a planých

 

kráčíš přímým krokem plným jistoty

tvůj pohled pochopení já dobře znám

jsi blízko, vidím tvou tvář – jsi to ty?

přišel jsi z lásky, nebo jsi zase sám?!

 

říkáš mi věci, co každá chce slyšet.

ta tvoje romantika, trochu mě straší,

láska páska, velký klišé.

no, hlavně ať se nic nedozví naši.

Slečna Nezbeda