Umění či zbabělost?

Ve svém zatím krátkém životě jsem se setkala s nejedním závažným případem, kdy senohy jako tím nejjednodušším řešením ukázal být odchod.

Občas si říkám, proč lidé odcházejí. Je to nejspíše lidská slabina, zvolit to nejsnazší řešení místo namáhání se s něčím obtížným. Jednadvacáté století se potýká mimo jiné s problematikou vysoké rozvodovosti. Živě si umím představit manželskou hádku, která dopadá tím, že jeden z dospělých odejde s hlasitou ránou, která zazní ode dveří. Konec. Odešel, aniž by se přinutil určitý problém s klidnou hlavou vyřešit. Otázkou je, proč viděl jako jediné východisko právě odchod. Není snad až primitivně jednoduché sebrat se a za vším zavřít dveře? Následně je zamknout a zahodit klíč někam daleko, kráčet po ulici se vztyčenou hlavu a falešným úsměvem na rtech a dělat jakoby nic? Pro mě nikdy nebylo jednoduché prostě jenom odejít. Můj skromný verdikt – zbabělost.

Pokračování textu Umění či zbabělost?

Rozhovor s Anetou Langerovou

Na samotném začátku všeho tohoto krásného byla pouhá myšlenka; myšlenka udělat rozhovor s Anetou Langerovou. V hlavě mi to šrotovalo neskutečným tempem. Jedno mé vnitřní já mne v tom podporovalo, ovšem to druhé mi přinášelo pouze svírající obavy. Jsem ráda, že jsem uposlechla hlas podpory, protože jsme se odhodlala oslovit Anetu Langerovou – a najednou tu byl sjednaný rozhovor. Pokračování textu Rozhovor s Anetou Langerovou

Umění odcházet na papíře!

Dámy a pánové, studenti a učitelé,

měsíc se s měsícem sešel a nastal čas pro nové tištěné vydání Grafomana. Po rozličných rozpravách a diskusích jsme se rozhodli vám, našim milovaným čtenářům, přinášet ještě zajímavější vydání, která budou vždy obsahovat tematické články. Přibližně za dva týdny se tedy můžete těšit na originální, dosud nepublikované články na téma „Umění odcházet“. Když se pozorně podíváte kolem sebe, není totiž příhodnějšího tématu. Maturanti se chystají, nebo již předvádí svůj poslední velkolepý počin na této školní půdě, a složit zkoušku dospělosti je skutečným uměním.
Můžete se tedy těšit na úvahy, profily zajímavých, dnes již bohužel zesnulých, osobností, recenze, ale také po dlouhé době na poezii a mnohem víc. Je toho doopravdy hodně, a tak se nebojte odchytit kohokoliv z nás na školních chodbách přibližně po půlce měsíce května a požádat nás o „Umění odcházet“.

00001
Obálka, na kterou se můžete těšit!

Miroslav Horníček – mistr humoru a improvizace

MH_3„Já jsem si dal ušít boty na MÍRU, taky na koho jinýho, když jsem Miroslav.“ S tímto moudrým, bystrým a laskavým humorem předstupoval pan Miroslav Horníček před své hosty, diváky, čtenáře.
Ptal jsem se svých kamarádů, znají-li jméno Miroslav Horníček. Často znělo: jméno mi je to povědomé, ale kdo to je, nevím. Já se nepohoršil, neboť podobné by to bylo se mnou a otázkou týkající se jistých YouTuberů, a rozhodl jsem se vám představit nebo připomenout komika, jehož humor mám rád. Pokračování textu Miroslav Horníček – mistr humoru a improvizace